Medvědí česnek
Medvědí česnek(Allium ursinum)a, který je typický jemnou česnekovou chutí a vůní, má rád vlhko a stín. Jako rostlina lužních lesů se nejlépe se cítí na vlhkém stanovišti ve stínu keřů a listnatých stromů. V suchých, hodně prosluněných zahradách ho netrapte. Můžete ho pěstovat i v květináčích nebo truhlících, ovšem potřebuje více zálivky a přistínění.
Semena či sazenice
Pokud ho budete pěstovat ze semen, musíte semena nejdříve nechat projít mrazem. Vysévá se tedy na podzim. Do jednoho důlku dejte společně 10 až 20 semen do hloubky asi 1 cm. Poté, co je máte vyseto, překryjte záhon vrstvou listí. Tak je tomu i v přírodě. Klíčit začnou na jaře. První sklizeň bude tedy až dalším rokem.
Pokud chcete mít úrodu dříve, kupte si sazenice, cibulky. Ty se sází na jaře a sklizeň je již za několik týdnů. Cibulky se sází v trsech po 10 až 20 kusech do hloubky asi 3 cm. Před sázením zkraťte kořínky na délku asi 3 cm.
Stanoviště
Jak bylo řečeno výše, medvědímu česneku se daří na vlhkých (i přemokřených) stinných místech. Vyberte mu tedy takové stanoviště. Ještě lepší bude orientované na sever. Půda by měla být nejen vlhká, ale také humózní a kyprá. Půdu nemusíte přihnojovat. Péče v sezóně spočívá jen v dostatečné pravidelné zálivce. Medvědí česnek rostoucí pod stromy a keři chrání tyto dřeviny před houbovými chorobami, jako je padlí, rzi či strupovitost. Naopak není vhodné ho sázet k okrasným konvalinkám, které mají podobné listy ale jsou jedovaté! Záměna není tedy vůbec žádoucí.
Sklizeň
Listy sklízíme od března do května. Pak vykvetou květy a listy uvadnou. Stáhnou se do země, rostlina přezimuje a vyroste znovu na jaře.
Při konzumaci medvědího česneku pozor. Přistupujte k němu jako ke koření, nikoli jako k zelenině, které můžete jíst větší množství. Když ho sníte moc, bude vám těžko od žaludku. Jinak má mnoho léčivých účinků. Působí proti bakteriím, parazitům a plísním. Ozdravuje mikroflóru střev, čistí ledviny. Zbavuje rýmy a zahlenění. Obsahuje hodně vitaminu C.