Smysl vysokých škol

Požadavek: ukončené vysokoškolské vzdělání. Tuto větu si dnes můžete přečíst u nabídek mnoha a mnoha pracovních pozic. Někde to má smysl. Asi bychom nechtěli, aby nás operoval nebo nám projektoval dům někdo, kdo se nejdříve nenaučil, jak se to správně dělá, a nemá na to žádný papír. Pak je ale i hodně pozic, u kterých nad požadavkem na bakalářský titul zůstává rozum stát. Zadávat data do tabulky nebo zařídit schůzku umí i mnohý maturant, tak proč lidi nutit pro takovou pozici studovat další tři nebo čtyři roky?
studenti v knihovně
Odpověď je snadná: protože můžu. Absolventů vysokých škol je plno, a najít pro všechny uplatnění je čím dál tím těžší. Doba odchodu do důchodu se prodlužuje, takže pracovních míst je méně, a mnozí mladí lidé tak rádi vezmou i místo, na které by ještě před patnácti lety byli pravděpodobně překvalifikovaní. Na druhou stranu, karta se pomalu obrací. Mnozí zaměstnavatelé si sice požadavek na titul do inzerátu dají, ale pokud se objeví zajímavý uchazeč, bude chybějící zkratka před jménem asi to první, co personalista rád přehlédne. Chybějící univerzitní titul se dá snadno nahradit praxí v oboru, znalostí světových jazyků nebo třeba dobrou referencí od předchozího zaměstnavatele. Protože ono je sice hezké, že byl někdo s marketingovým titulem na stáži v Anglii, ale co s ním, když ten člověk sám ani nevyplní fakturu?
přednáškový sál
Takže, má dnes smysl jít na vysokou. Ano, pokud máte představu, co chcete dělat. Právě univerzita je totiž místo, kde se tvoří první profesionální kontakty. Spousta lidí získalo svou první práci, když se osvědčili na praxi, nebo protože otec kamaráda vaší spolužačky hledal přesně někoho jako vy. Na druhou stranu, pokud má člověk zajímavou nabídku už po ukončení střední školy, měl by po ní sáhnout, protože zkušenost z oboru se dnes mnohdy cení daleko více než červený diplom.

Smysl vysokých škol
Ohodnoťte příspěvek